6.6.7. MEANS

Definice funktoru MEANS

Funktor MEANS (means) je funktor pro takové volné doplnění, které vyjadřuje způsob uvedením prostředku, pomocí něhož se uskutečňuje děj vyjádřený řídícím slovem.

Doplnění s funktorem MEANS označuje:

Doplnění s funktorem MEANS rozvíjí především slovesa a jejich deriváty (například: uhradit dluh směnkou.MEANS, instituce zmocněná zákonem.MEANS, měření pomocí parity.MEANS).

Formy. Základní formy volného doplnění s funktorem MEANS jsou:

Závislá klauze. Závislou klauzí se doplnění s funktorem MEANS realizuje za pomoci odkazovacího slova; například:

Některé podniky se snaží omezit zadlužení tím, že nabízejí.MEANS věřitelům kapitalizaci dluhů.

Shodný tvar adjektiva. U substantiv vyjadřujících děj (substantiva na -ní a ; k tomu viz 5.2.4.3.3 - "Funktory nevalenčních doplnění substantiv označujících děj") je doplnění s funktorem MEANS vyjadřováno i shodným tvarem adjektiva.

Příklad:

dělostřelecké.MEANS odstřelování

násilné.MEANS svržení režimu

dolarové.MEANS krytí

Obrázek 6.38. Funktor MEANS

Funktor MEANS

Zavazuje si je pomocí exkluzivních smluv.

6.6.7.1. Hraniční případy u funktoru MEANS

Hranice s funktorem MANN. Funktor MEANS hraničí s nejobecnějším funktorem pro vyjádření způsobu - s funktorem MANN (viz 6.6.6 - "MANN"). K tomu viz 6.6.6.1 - "Hraniční případy u funktoru MANN".