5.9.2. Kvazimodální a kvazifázové predikáty

Kvazimodálními predikáty a kvazifázovými predikáty rozumíme spojení kvazimodálního nebo kvazifázového slovesa (které vyjadřuje aktualizační slovesné významy a význam modální nebo fázový) s infinitivem slovesa plnovýznamového, který nese hlavní lexikální význam predikátu.

Jako kvazimodální a kvazifázová slovesa označujeme víceslovná synonymní vyjádření modálních nebo fázových sloves (viz 5.9.2.1 - "Kvazimodální a kvazifázová slovesa").

Srovnej:

Kvazimodální nebo kvazifázový predikát je tvořen:

Infinitiv plnovýznamového slovesa může být i nominalizován a hlavní lexikální význam predikátu je pak vyjádřen jménem (často v předložkovém pádě). Srovnej:

I vzhledem k této skutečnosti jsou kvazimodální a kvazifázové predikáty zachycovány jako tři samostatné uzly. Kvazimodální a kvazifázová slovesa jsou zpravidla zachycena jako složený predikát (pomocí funktoru CPHR; viz 5.9.3 - "Složené predikáty").

Infinitiv plnovýznamového slovesa (případně jeho nominalizace) je zpravidla valenčním doplněním neslovesné části kvazimodálního nebo kvazifázového slovesa, je proto zpravidla reprezentován uzlem, který je závislý na uzlu s funktorem CPHR a má funktor některého z aktantů.

Sounáležitost všech tří částí predikátu není nijak reflektována. Infinitivu není též připisován žádný gramatém deontické modality (viz 4.5.10 - "Gramatém deontické modality (deontmod)").

Příklady:

povinnost.CPHR odejít. obr. 5.155

Dostal chuť.CPHR pracovat. obr. 5.156

Obrázek 5.155. Kvazimodální predikát

Kvazimodální predikát

Má povinnost odejít.

Obrázek 5.156. Kvazifázový predikát

Kvazifázový predikát

Dostal chuť pracovat na projektu.

5.9.2.1. Kvazimodální a kvazifázová slovesa

Kvazimodálními slovesy rozumíme víceslovné synonymní vyjádření modálních sloves pomocí významově vyprázdněného slovesa, které v klauzi vyjadřuje zejména aktualizační slovesné významy, a pomocí nějakého jména (případně adverbia), které nese modální význam spojení.

Srovnej:

  • modální sloveso → kvazimodální sloveso:

    • mocimít možnost,

    • chtítmít chuť.

K významu modálnosti u kvazimodálních sloves se může přidat ("navrstvit") ještě význam fázovosti. Taková víceslovná spojení slovesa a jména (případně adverbia) pak označujeme jako kvazifázová slovesa. Důležité je, že slovesa, tvořící slovesnou část kvazifázových sloves, získávají fázový význam až ve spojení se substantivem. Tento nově získaný fázový význam se odlišuje od jejich původního, "nevyprázdněného" významu.

Kvazimodální slovesa je možné považovat za kvazifázová slovesa s fází průběhu děje. Srovnej příklady kvazifázových sloves označujících další dvě fáze: počátek a konec děje:

  • kvazimodální/kvazifázové sloveso s fází průběhu děje → kvazifázové sloveso s fází začátku nebo konce děje:

    • mít možnostpřijít o možnost,

    • mít chuťdostat chuť.

Pro kvazifázová slovesa kvůli spojení významu modálnosti i fázovosti těžko hledáme adekvátní jednoslovné synonymní vyjádření.

Kvazimodální nebo kvazifázové sloveso je tvořeno:

  • slovesnou částí.

    Slovesnou částí rozumíme řídící významově vyprázdněné sloveso.

  • neslovesnou částí.

    Neslovesnou částí rozumíme závislé jméno nebo adverbium, které nese modální nebo fázový význam spojení.

Podle způsobu vyjádření slovesné a neslovesné části se mezi kvazimodálními a kvazifázovými slovesy vyčleňují tři skupiny, které jsou odlišeny v anotaci spíše kvůli postupnému vývoji pravidel anotace než z potřeby jednotlivé skupiny od sebe odlišit. Jsou to:

  1. kvazimodální nebo kvazifázové sloveso, jehož slovesnou část netvoří sloveso "být" a jehož neslovesnou část tvoří substantivum.

    Příklady:

    mít schopnost

    mít chuť

    mít potřebu

    mít šanci

    mít plán

    mít tendenci

    dát se do práce

    dostat chuť

    dostat nápad

    nabízí se možnost

    pocítit potřebu

    pojmout podezření

    sbírat odvahu

    vzbudit touhu

    nenáleží (mu) právo

    nepřísluší (mu) oprávnění

    pozbýt odvahu

    přijít o možnost

    zaniká povinnost

    ztratit chuť

    ztratit možnost

    Tuto skupinu kvazimodálních a kvazifázových sloves zachycujeme podle stejných pravidel jako složené predikáty (skupinu chápeme jako podtyp složených predikátů): neslovesná část (substantivum) je reprezentována uzlem s funktorem CPHR (pravidla anotace složených predikátů viz 5.9.3 - "Složené predikáty").

  2. kvazimodální nebo kvazifázové sloveso, jehož slovesnou část tvoří sloveso "být" a jehož neslovesnou část tvoří adjektivum nebo substantivum modální.

    Příklady:

    být schopen

    být povinen

    být nutné

    být možné

    být povinností

    být nutnost

    Tuto skupinu kvazimodálních (případně kvazifázových) sloves zachycujeme podle stejných pravidel jako verbonominální predikáty. Neslovesná část (substantivum nebo adjektivum) je reprezentována uzlem s funktorem PAT (pravidla anotace verbonominálních predikátů viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)").

  3. kvazimodální nebo kvazifázové sloveso, jehož slovesnou část tvoří sloveso "být" a jehož neslovesnou část tvoří predikativní adverbium modální.

    Příklady:

    být možno

    být nutno

    být třeba

    Pro anotaci této skupiny kvazimodálních (případně kvazifázových) sloves byl využit již zavedený funktor CPHR a pro predikáty tvořené těmito kvazimodálními slovesy byly vytvořeny specifické valenční rámce - viz 7.2.1.3 - ""Být" sponové (verbonominální predikát)".

Kvazimodální a kvazifázová slovesa jsou často víceslovnými predikáty kontroly (viz 8.2.4 - "Kontrola"; pro skupinu a) viz též 8.2.4.4.1 - "Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na jmenné části složeného predikátu kontroly"; pro skupinu b) viz též 8.2.4.4.4 - "Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na slovesné části verbonominálního predikátu" ; pro skupinu c) viz též 8.2.4.4.4.6 - "Konstrukce: "být" + predikativní adverbium").