5.4.3. Spojování slovesných a neslovesných klauzí

5.4.3. Spojování slovesných a neslovesných klauzí
Předcházející	5.4. Slovesné a neslovesné klauze	Další

Slovesné a neslovesné klauze se vzájemně spojují, a to buď vztahem závislosti, nebo se jedná o spojení nezávislostní (zejména o souřadnost).

Nezávislost. Rozlišujeme několik případů spojení slovesných a neslovesných klauzí v nezávislostních vztazích:

souřadné spojení. Jako souřadné (koordinační nebo apoziční) spojení zachycujeme spojení stejných typů klauzí a spojení slovesné a nominativní klauze nebo citoslovečné a vokativní klauze, není-li mezi klauzemi žádný vztah závislosti, klauze jsou na stejné úrovni.

Pravidla zachycování souřadných spojení viz 5.6 - "Souřadnost".

Jako souřadné spojení chápeme tedy nezávislostní spojení:
- slovesná klauze + slovesná klauze.
  
  Příklady:
  
  Kočka je.PRED [is_member=1] savec, ale savcem je.PRED [is_member=1] i velryba.
  
  Víme, že kočka je.PAT [is_member=1] savec a že savcem je.PAT [is_member=1] i velryba.
- nominativní klauze + nominativní klauze.
  
  Příklad:
  
  Jan Novák.DENOM [is_member=1] , Brno.DENOM [is_member=1] obr. 5.32
  
  Na konec dopisu napsal: Jan Novák.EFF [is_member=1] , Brno.EFF [is_member=1]
- vokativní klauze + vokativní klauze.
  
  Příklad:
  
  Milý Jirko.VOCAT [is_member=1] , milý Petře.VOCAT [is_member=1] !
- citoslovečná klauze + citoslovečná klauze.
  
  Příklad:
  
  Cha.PARTL [is_member=1] , cha.PARTL [is_member=1] . obr. 5.33
- slovesná klauze + nominativní klauze.
  
  Příklad:
  
  Recenze.DENOM [is_member=1] knihy: Novou knihou jsou.PRED [is_member=1] Rozbité obrazy. obr. 5.34
  
  A pak napsal: Recenze.EFF [is_member=1] knihy: Novou knihou jsou.EFF [is_member=1] Rozbité obrazy.
- vokativní klauze + citoslovečná klauze.
  
  Příklad:
  
  Ach.PARTL [is_member=1] , Jirko.VOCAT [is_member=1] !
specifické nezávislostní vztahy. Nezávislostní spojení slovesné nebo nominativní klauze s klauzí citoslovečnou nebo vokativní nehodnotíme jako souřadné spojení, ale jako specifický nezávislostní vztah.

Efektivní kořen citoslovečné nebo vokativní klauze zachycujeme jako závislý na efektivním kořenu slovesné nebo nominativní klauze. Fakt, že se ve skutečnosti nejedná o závislost, se pozná z funktoru efektivního kořene citoslovečné nebo vokativní klauze, který je vždy PARTL nebo VOCAT.

Tímto způsobem zachycujeme tedy spojení:
- slovesná klauze + citoslovečná klauze.
  
  Příklady:
  
  Ejhle.PARTL, to byla.PRED právě ta kapička. obr. 5.35
  
  Zvolal: Ejhle.PARTL, to byla.PAT právě ta kapička.
- slovesná klauze + vokativní klauze.
  
  Příklady:
  
  Pane.VOCAT, nehodlám.PRED tu zůstat déle. obr. 5.37
  
  Odpověděl: Pane.VOCAT, nehodlám.EFF tu zůstat déle.
  
  !!! V PDT prozatím žádným zvláštním způsobem nerozlišujeme případy, kdy jméno ve vokativu je referenčně totožné se subjektem slovesa ve slovesné klauzi (například: Pane, vyslyš mě.), od případů, kdy tato referenční totožnost nenastává (například: Pane, nehodlám tu zůstat déle.).
- nominativní klauze + citoslovečná klauze.
  
  Příklady:
  
  Ach.PARTL, ta prožluklá jména.DENOM obr. 5.36
  
  Zvolal: Ach.PARTL, ta prožluklá jména.PAT
- nominativní klauze + vokativní klauze.
  
  Příklad:
  
  Jirko.VOCAT, voda.DENOM !
  
  Zavolal: Jirko.VOCAT, voda.PAT !
parenteze. Nezávislostní vztah mezi klauzemi je také u syntakticky nezačleněné parenteze.

Efektivní kořen nezávislé parentetické klauze zachycujeme jako závislý na uzlu pro výraz, ke kterému se parenteze nejvíce vztahuje. Fakt, že se ve skutečnosti nejedná o závislost, se pozná z funktoru efektivního kořene nezávislé parentetické klauze (který má hodnotu PAR pro slovesnou a nominativní klauzi, pro citoslovečnou a vokativní klauzi zůstává hodnota VOCAT a PARTL).

Pravidla zachycování parentezí viz 5.7 - "Parenteze".

Závislost. Základním typem spojení klauzí závislostními vztahy je:

podřadné souvětí. Podřadné souvětí představuje spojení dvou a více slovesných klauzí vztahem závislosti. Tedy kombinace:
- řídící slovesná klauze + závislá slovesná klauze.
Efektivní kořen závislé slovesné klauze má funktor popisující významový druh závislosti závislé slovesné klauze na klauzi řídící.

Další pravidla anotace závislých slovesných klauzí viz 5.5 - "Závislé slovesné klauze".

Specifické případy závislostních vztahů:

závislá přímá řeč. Do pozice aktantu uvozovacího slovesa, realizovaného přímou řečí, mohou vstupovat všechny typy klauzí.

Efektivní kořen přímé řeči má funktor aktantu v případě přímé řeči realizované slovesnou nebo nominativní klauzí. Představuje-li přímou řeč samostatná vokativní nebo citoslovečná klauze, je efektivním kořenem přímé řeči uzel pro prázdné sloveso a efektivní kořen citoslovečné nebo vokativní klauze je zachycen jako závislý na tomto uzlu.

Pravidla anotace přímé řeči viz 7.3 - "Přímá řeč".
nominativ jmenovací. Do pozice nominativu jmenovacího mohou vstupovat všechny typy klauzí.

Efektivní kořen jakékoli klauze má v pozici nominativu jmenovacího vždy funktor ID.

Podrobná pravidla viz 7.8.1 - "Základní pravidla anotace identifikačních výrazů".