5.2.2. Valenční rámec a jeho zápis ve valenčním slovníku

Podrobný a přesný popis zápisu valenčního rámce je uveden v 10.5 - "Zápis valenčních rámců a jeho sémantika", v této sekci popisujeme formu zápisu jen v základních rysech.

Valenční rámec je zapsán jako posloupnost zápisů valenčních doplnění oddělených mezerou.

Alternující valenční doplnění na jedné valenční pozici (viz 5.2.3.1.5.1 - "Konkurence různých doplnění způsobu") jsou odděleny svislítkem ( | ).

U frazeologických spojení a složených predikátů je ve valenčním rámci uvedena vedle aktantů a obligatorních volných doplnění i jejich závislá část s funktory CPHR nebo DPHR (viz 5.2.2.2 - "Valenční rámce frazémů a složených predikátů").

Význam, který daný valenční rámec zachycuje, je naznačen konkrétními příklady užití daného slova v daném významu, často jsou uvedena také slova se stejným významem i valencí (synonyma), nebo naopak antonyma, popřípadě vidové protějšky.

V příkladové části uvedené pod každým valenčním rámcem jsou zvl. u sloves ještě někdy uvedena také tzv. typická volná doplnění, tedy ta doplnění, která sice nejsou valenční, ale pro dané sloveso (substantivum, adjektivum) jsou charakteristická, vyskytují se často s daným slovem.

Valenční doplnění jsou ve valenčním rámci řazeny v následujícím pořadí (podle funktorů): ACT, CPHR, DPHR, PAT, ADDR, ORIG, EFF, BEN, LOC, DIR1, DIR2, DIR3, TWHEN, TFRWH, TTILL, TOWH, TSIN, TFHL, MANN, MEANS, ACMP, EXT, INTT, MAT, APP, CRIT, REG.

Zápis valenčního doplnění obsahuje jednak funktor a jednak zápis jeho povrchově-syntaktické realizace (viz 5.2.2.1 - "Zápis povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění").

Symbol otazníku ( ? ) před zápisem funktoru valenčního doplnění znamená fakultativnost, doplnění bez tohoto symbolu jsou doplnění obligatorní.

Příklady zápisu valenčních rámců:

Prázdný valenční rámec. Valenční rámec může být i prázdný, tj. nemusí obsahovat žádné valenční doplnění. Takový valenční rámec je zapsán jako EMPTY. Valenční rámec, který je zapsán jako EMPTY, zachycuje skutečnost, že v daném významu nemá dané slovo žádné aktanty ani obligatorní volná doplnění.

Zápis EMPTY se používá:

5.2.2.1. Zápis povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění

Povrchově-syntaktickou realizací valenčního doplnění se rozumí povrchová struktura tohoto doplnění tak, jak je reprezentována na analytické rovině anotace (tj. na rovině nižší, kde jsou již jako jednotky anotace použita všechna slova z povrchového vyjádření věty). V zápisu povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění jsou tedy zapsány vlastnosti tohoto valenčního doplnění na analytické rovině:

  • syntaktická závislost;

  • požadavky na slovnědruhové a morfematické vyjádření jednotlivých slov.

Občas je v zápisu povrchově-syntaktické realizace nutné použít i konkrétní lema (například předložky).

V PDT se na rozdíl od původního systému zápisu známého z literatury o valenci používá rozšířený, formalizovaný zápis realizací jednotlivých členů rámce, který umožňuje jednotně zachytit jak jednoduché případy (požadavek na určitý pád závislého členu, bez ohledu na slovní druh a jiné charakteristiky), tak i případy frazémů (viz dále 5.2.2.2 - "Valenční rámce frazémů a složených predikátů"), často velmi komplikované.

Zápis závislosti. Pro zápis závislosti používáme hranaté závorky ( [ ] ) a pro oddělení sesterských uzlů čárku ( , ). Zapíše se tedy:

  • řídící-uzel[závislý-uzel1,závislý-uzel2].

Zápis slovnědruhových a morfematických vlastností. Požadavky na slovnědruhové a morfematické charakteristiky jednotlivých uzlů se zapisují ve velmi zkrácené formě (pomocí jednoho znaku na každou kategorii) za oddělovací symbol, kterým je tečka nebo dvojtečka (o rozdílu mezi tečkou a dvojtečkou jako oddělovačemi lematu a morfologické části zápisu viz 10.5 - "Zápis valenčních rámců a jeho sémantika"), v pořadí: slovní druh, rod, číslo, pád, stupeň. Požadavek na akuzativ se tedy zapíše: .4, požadavek na plurál lokálu: .P6. Pokud není některá z těchto kategorií v zápisu povrchově-syntaktické realizace uvedena, znamená to, že valenční doplnění může v konkrétní větné struktuře nabývat v rámci této kategorie jakýchkoli hodnot.

Příklady zápisu povrchově-syntaktických realizací:

  • nominativ: .1

  • akuzativ: .4

  • adjektivum v instrumentálu: .a7

  • přivlastňovací zájmeno nebo adjektivum: .u

  • číslovka: .m

  • zájmeno: .p

  • infinitiv: .f

  • adverbium: .d

  • citoslovce: .i

  • vedlejší věta připojená jakoukoli podřadicí spojkou: j[.v]

  • (bezespojková) obsahová závislá klauze (klauze uvozená vztažným zájmenem či příslovcem): .c

  • přímá řeč: .s

  • ženský rod: .F

  • jednotné číslo: .S

V zápisu povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění se v určitých případech uvádějí i lemata (analytické formy, tj. ta lemata, která přímo korespondují s morfologickým slovníkem) závislých (analytických) uzlů, která jsou součástí realizace daného valenčního doplnění: předložky, podřadicí spojky a také závislé části frazeologických spojení (k nim viz 5.2.2.2 - "Valenční rámce frazémů a složených predikátů"). Například požadavek na závislou klauzi připojenou spojkou že se zapíše: že[.v].

Pro lepší čitelnost a snazší zápis se v zápisech požadavků na určité předložkové vazby používají zkratky (uvedené výčtem, viz 10.5.5 - "Zkrácené zápisy realizací"). Například zkrácenému zápisu na+4 odpovídá nezkrácený zápis: na-1[.4].

Srovnej další příklady zápisu povrchově-syntaktických realizací:

  • předložka o a lokál jména: o+6

  • předložka bez a genitiv jména: bez+2

  • víceslovná předložka na rozdíl od a genitiv jména: od[na,rozdíl,.2]

  • závislá klauze připojená spojkou aby: aby[.v]

V zápisu slovnědruhových a morfematických vlastností jsou pro každé valenční doplnění zapsány všechny formy, které se v analyzovaných datech vyskytly, včetně různých stylistických variant. V zápisu slovnědruhových a morfematických vlastností se nezapisují pouze ty pravidelné změny forem, které jsou důsledkem syntaktických transformací (například pasivizace, reciprocity); k těmto pravidelným změnám forem, které nejsou zaznamenávány ve valenčním rámci viz 5.2.2.3 - "Pravidelné změny v povrchově-syntaktické realizaci (nezaznamenávané ve valenčním rámci)".

U obligatorních volných doplnění se může zápis povrchově-syntaktické realizace vynechat, pokud se dané valenční doplnění vyjadřuje pro daný funktor obvyklými prostředky. V takovém případě je pak na místě explicitního zápisu povrchově syntaktické realizace uveden jen symbol hvězdičky ( * ). U aktantů je však povrchově-syntaktická realizace uvedena vždy.

5.2.2.2. Valenční rámce frazémů a složených predikátů

Složitější zápis mají valenční rámce pro frazeologická spojení (viz 5.8 - "Frazémy") a složené predikáty (viz 5.9.3 - "Složené predikáty"), ve kterých je jako jedno z valenčních doplnění uvedena i závislá část spojení (s funktorem CPHR nebo DPHR).

Valenční rámce frazémů. Zejména u frazeologických spojení (zachycovaných pomocí funktoru DPHR) je pak zápis povrchově-syntaktické realizace značně komplikovaný. V zápisu povrchově-syntaktické realizace závislé části frazému obvykle potřebujeme zachytit, že se tato závislá část v povrchové podobě věty skládá z více slov s velmi přesně danými morfologickými kategoriemi a často i s velmi přesně daným lexikálním obsazením. Tyto požadavky zapisujeme přijatým formalizovaným způsobem.

Příklady zápisu valenčních rámců pro frazeologická spojení:

  • zápis valenčního rámce slovesného frazeologického spojení: jít příkladem:

    ACT(.1) DPHR(příklad.S7)

    šla příkladem

    BEN šla jí příkladem

    MEANS svým chováním

  • zápis valenčního rámce slovesného frazeologického spojení: lapat po dechu:

    ACT(.1) DPHR(po-1[dech.S6])

    lapat po dechu

  • zápis valenčního rámce slovesného frazeologického spojení: běhat mráz po zádech:

    ACT(.3) DPHR(mráz.S1,po-1[záda:P6])

    mráz mi běhal po zádech

Valenční rámce složených predikátů. Všechny složené predikáty (zachycované pomocí funktoru CPHR) tvořené jedním slovesem (ve slovesné části) a jednotlivými synonymy a antonymy (ve jmenné části) zapisujeme zkráceně v jednom valenčním rámci. V zápisu povrchově-syntaktické realizace jmenné části složeného predikátu (u funktoru CPHR) je nejprve ve složených závorkách ( { } ) uveden seznam přípustných lemat synonym a antonym a teprve za tímto seznamem následuje zápis forem. Seznam lemat je ukončen čárkou a třemi tečkami, čímž je naznačeno, že nejde o úplný výčet třídy přípustných lemat, ale pouze o doposud shromážděné reprezentanty této třídy. Ve valenčních rámcích složených predikátů se neuplatňuje princip posouvání aktantů (viz 5.2.1.4 - "Kritéria určování aktantů (princip posouvání)").

Valenčním rámcům u složených predikátů se věnujeme podrobně v 5.9.3.3 - "Valenční rámce složených predikátů".

5.2.2.3. Pravidelné změny v povrchově-syntaktické realizaci (nezaznamenávané ve valenčním rámci)

V zápisu povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění jsou zaznamenávány všechny formy, které se v anotovaných textech vyskytly, ale ne absolutně všechny. Řada povrchových forem je důsledkem uplatnění nějaké pravidelné (gramatické) změny na původní povrchově-syntaktickou realizaci valenčního doplnění.

Případy, kdy konkrétní povrchově syntaktickou realizaci nezaznamenáváme do valenčního rámce:

  • pasivizace.

    Ve valenčním rámci se uvádějí pouze ty povrchově-syntaktické realizace, které daná valenční doplnění mají při užití slovesa v aktivním tvaru. Změnou aktivního slovesného tvaru v pasivní tvar se pravidelně mění i povrchově-syntaktická realizace některých valenčních doplnění (aktoru a patientu, případně adresátu nebo efektu). Tyto změněné povrchově-syntaktické realizace se do valenčního rámce nezapisují.

    Příklad:

    • Stavební firma.ACT postavila dům.PAT

      Pasivum: Dům.PAT byl postaven stavební firmou.ACT

      Forma nominativu, kterou patiens získal v důsledku pasivizace, není v zápisu povrchově-syntaktické realizace patientu uvedena. Podobně není v zápisu povrchově-syntaktické realizace aktoru uvedena forma instrumentálu.

      Valenční rámec slovesa postavit:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2)

    • Stavební firma.ACT staví dům.PAT

      Pasivum: Dům.PAT se staví.

      Forma nominativu, kterou patiens získal v důsledku pasivizace, není v zápisu povrchově-syntaktické realizace patientu uvedena. Ve valenčním rámci též není nikde uvedeno povrchově vyjádřené zvratné se.

      Valenční rámec slovesa stavět:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(z+2)

  • rezultativ.

    Formy, které valenční doplnění získají v důsledku vyjádření rezultativního významu (resultative=res1; viz 4.5.14 - "Gramatém rezultativnosti (resultative)"), se do valenčního rámce nezapisují.

    Příklad:

    • Otec.ACT pronajal auto sousedovi.ADDR

      Rezultativ: Soused.ADDR má auto pronajato od otce/otcem.ACT

      Forma nominativu, kterou adresát získal v důsledku vyjádření rezultativního významu, není v zápisu povrchově-syntaktické realizace adresátu uvedena. Podobně není v zápisu povrchově-syntaktické realizace aktoru uvedena forma instrumentálu nebo forma od+2.

      Valenční rámec slovesa pronajmout:

      ACT(.1) PAT(.4) ADDR(.3)

  • dispoziční modalita.

    Formy, které valenční doplnění získají v důsledku vyjádření dispoziční modality (dispmod=disp1; viz 4.5.11 - "Gramatém dispoziční modality (dispmod)"), se do valenčního rámce nezapisují.

    Příklad:

    • Žáci.ACT počítají příklady.PAT

      Dispoziční modalita: Příklady.PAT se žákům.ACT počítají dobře.MANN

      Forma nominativu, kterou patiens získal v důsledku vyjádření dispoziční modality, není v zápisu povrchově-syntaktické realizace patientu uvedena. Podobně není v zápisu povrchově-syntaktické realizace aktoru uvedena forma dativu. Ve valenčním rámci též není nikde uvedeno povrchově vyjádřené zvratné se ani nutná přítomnost způsobového doplnění.

      Valenční rámec slovesa počítat:

      ACT(.1) PAT(.4,že[.v],zda[.v],jestli[.v],.v[kolik])

  • jemnější významy aktantů.

    Základní forma nominativu v pozici aktoru nebo základní forma akuzativu v pozici patientu (případně adresátu nebo efektu) se může při vyjádření nějakého jemnějšího významu (subfunktoru) daného aktantu změnit v jinou formu. Tyto formy jsou pro daný jemnější význam (subfunktor) vždy stejné, proto je neuvádíme v zápisu povrchově-syntaktické realizace aktantu.

    Jedná se o následující formy:

    • genitiv (záporový, partitivní).

      Příklady:

      Ta vesnice má vodu.PATTa vesnice nemá vody.PAT

      Ubývá voda.ACTUbývá vody.ACT

      Dodal sůl.PATDodal soli.PAT

      On má knihy.PATOn má knih.PAT

    • po+6.

      Příklady:

      Na každé větvi viselo jablíčko.ACTNa každé větvi viselo po jablíčku.ACT

      Dal každému dítěti jablíčko.PATDal každému dítěti po jablíčku.PAT

    • na+4

      Příklady:

      Sto.ACT mušek rozžehlo si světla v trávě.Na sta.ACT mušek rozžehlo si světla v trávě.

      Roznesl stovky.PAT letáků.Roznesl na stovky.PAT letáků.

    • okolo+2

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Okolo deseti knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATokolo deseti knih.PAT

    • kolem+2

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Kolem deseti knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATkolem deseti knih.PAT

    • nad+4

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Nad deset knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATnad deset knih.PAT

    • pod+4

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Pod deset knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATpod deset knih.PAT

      Příklady:

    • přes+4

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Přes deset knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATpřes deset knih.PAT

    • k+3

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.K deseti knihám.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATk deseti knihám.PAT

    • do+2

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Do deseti knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATdo deseti knih.PAT

    • od+2

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Od deseti knih.ACT leží na stole.

      Má deset knih.PATod deseti knih.PAT

    • od+2; (přes+4); do+2 (a další formy pro vyjádření intervalu; viz 7.16.2 - "Operátory")

      Příklady:

      Deset knih.ACT leží na stole.Od pěti do deseti knih.ACT leží na stole.

    !!! Významy vyjadřované těmito formami (partitiv, distributivnost, menší míra přesnosti) budou v budoucí verzi PDT reprezentovány jako subfunktory u aktantů.

  • reciprocita.

    Reciproční význam je v povrchové podobě věty signalizován tvary slova se (mezi sebou, k sobě). Tyto výrazy chápeme jako formální prostředek vyjádření reciprocity, ale nezaznamenáváme je ve valenčních rámcích v zápisu povrchově-syntaktické realizace. Více viz 5.2.4.2.1 - "Valenční rámce a reciprocita".

    Charakteristickým formálním příznakem vyjádření reciprocity u substantiv je forma mezi+7. Ve valenčních rámcích není forma mezi+7 zapsána mezi možnými formami vyjádření valenčního doplnění, jde o pravidelný formální prostředek pro vyjádření reciprocity (viz i 5.2.4.2.1 - "Valenční rámce a reciprocita")

  • číslovkové konstrukce.

    V některých spojeních číslovky a počítaného předmětu (viz 7.10.1.1 - "Číslovky s funkcí přívlastku (RSTR)") zachycujeme formálně závislé počítané jméno (v genitivu) jako řídící uzel spojení a formálně řídící číslovku jako závislý uzel. Je-li číslovková konstrukce valenčním doplněním, do valenčního rámce se forma tohoto výrazu reprezentovaného jako řídící uzel doplnění (forma genitivu) nezapisuje. Formu odpovídající povrchově-syntaktické realizaci daného valenčního doplnění má výraz reprezentovaný jako závislý uzel.

    Příklad:

    • Dívky.ACT koupily dětem čokoládu.PAT

      Číslovkové konstrukce: Pět dívek.ACT koupilo dětem hodně čokolády.PAT

      Forma genitivu se v zápisu povrchově-syntaktické realizace aktoru a patientu neuvádí.

      Valenční rámec slovesa koupit:

      ACT(.1) PAT(.4) ?ADDR(.3,pro+4) ?ORIG(od+2)

  • koordinace a apozice.

    Je-li ve valenční pozici koordinační nebo apoziční spojení (viz 5.6 - "Souřadnost") zapisujeme do valenčního rámce jen formu prvního členu souřadného spojení, a to v následujících případech:

    • vztažná klauze souřadně připojená spojovacím výrazem což (viz 5.5.4.1.1 - "Konstrukce se spojovacími výrazy "což", "přičemž", "načež", "pročež", "začež", "aniž"").

      Příklad:

      • Obdržel sto.PAT korun, což není.PAT málo.

        Vztažnou klauzi připojenou spojovacím výrazem což zachycujeme jako patiens slovesa obdržet, který je v apozici s doplněním sto korun. Ve valenčním rámci bude v zápisu povrchově-syntaktické realizace patientu uvedena jen forma prvního členu apozice.

        Valenční rámec slovesa obdržet:

        ACT(.1) PAT(.4) ?ORIG(od+2;z+2)

    • apoziční spojení se spojkou jako (viz 5.6.2.1.3 - "Apoziční spojení se spojkou" jako"").

      Příklad:

      • Rád hraje skladby.PAT , jako je.PAT ta, co jsme právě slyšeli.

        Klauzi připojenou výrazem jako zachycujeme jako patiens slovesa hrát, který je v apozici s doplněním skladby. Ve valenčním rámci bude v zápisu povrchově-syntaktické realizace patientu uvedena jen forma prvního členu apozice.

        Valenční rámec slovesa hrát:

        ACT(.1) PAT(.4)

    • koordinační spojení se zkratkami "atd.", "apod." (viz 5.6.2.1.1 - "Koordinační spojení se zkratkami "atd.", "apod.", "aj."").

      Příklad:

      • Koupili jsme papíry.PAT , tužky.PAT atd..PAT

        Zkratku atd. zachycujeme jako patiens slovesa koupit, který je v koordinaci s doplněními papíry a tužky. Ve valenčním rámci bude v zápisu povrchově-syntaktické realizace patientu forma uvedena jen forma prvního (a druhého) členu koordinace.

        Valenční rámec slovesa koupit:

        ACT(.1) PAT(.4) ?ADDR(.3,pro+4) ?ORIG(od+2)

Správnost přiřazeného rámce je (při zpětné kontrole) zaručena transformačními (a jinými) pravidly uplatněnými na původní valenční rámec.

5.2.2.4. Valenční slovník

Valenční rámce jednotlivých významů slov jsou zapsány ve valenčním slovníku. Valenční slovník obsahuje seznam valenčních rámců sémantických sloves, substantiv, adjektiv i adverbií. Jednotlivé valenční rámce jsou seskupeny podle t-lemat jednotlivých uzlů (k t-lematům viz 3 - "Tektogramatické lema (t-lema)").

Do valenčního slovníku nejsou zahrnuta zástupná t-lemata sémantických sloves, substantiv, adjektiv, adverbií (#Colon, #EmpVerb a další) a t-lemata uzlů těch v povrchové podobě vyjádřených sémantických substantiv a adjektiv, která jsou vyjádřena zájmenem (ve valenčním slovníku tedy nejsou t-lemata: který, jaký apod.) K zájmenům, která zastupují slovo s valencí, viz 5.2.4.3.4 - "Zájmena zastupující slova s valencí".

Valenční slovník byl zpracováván souběžně s anotací dat, jsou v něm tedy zpracována jen ta slovesa, substantiva, adjektiva a adverbia a hlavně ty jejich významy, které se vyskytly v anotovaných datech. Jsou-li například u nějakého slovesa uvedeny dva valenční rámce odpovídající dvěma významům tohoto slovesa, znamená to, že toto sloveso má alespoň uvedené dva významy odpovídající dvěma zapsaným valenčním rámcům; dané sloveso často může mít ještě jiné významy, a tedy i jiné valenční rámce, tyto významy se nevyskytly v anotovaných datech, a proto se nestaly součástí valenčního slovníku.

!!! Do stávající verze valenčního slovníku jsou zahrnuty:

  • valenční rámce všech sémantických sloves (včetně valenčních rámců pro slovesné frazémy), která se vyskytla v anotovaných datech.

  • valenční rámce sémantických substantiv, která vstupují do složeného predikátu jako jeho jmenná část (mají funktor CPHR) a vyskytla se v anotovaných datech.

  • valenční rámce sémantických substantiv, adjektiv a adverbií, na kterých v anotovaných datech závisí alespoň v jednom výskytu slovesný aktant, tj. doplnění s funktorem: ACT, PAT, ADDR, EFF, ORIG.

  • valenční rámce pro neslovesné frazémy, je-li řídícím členem frazému sémantické adverbium. nebo sémantické substantivum.

  • valenční rámce pro neslovesné frazémy, je-li řídícím členem frazému sémantické verbální substantivum (na -ní, -tí). Ostatní substantiva, která jsou řídícím členem neslovesných frazeologických spojení, nejsou ve valenčním slovníku všechna.

Do valenčního slovníku jsou zahrnuta pouze t-lemata uzlů, které mají v atributu nodetype hodnotu complex. T-lemata uzlů, které reprezentují tradiční slovesa, substantiva, adjektiva, adverbia a které podle pravidel v 2 - "Typy uzlů" nemají v atributu nodetype hodnotu complex, nejsou součástí valenčního slovníku (a to i přesto, že mohou v datech být rozvita aktanty).