Při rozebírání těchto vyjádření se řídíme především morfologií čtení. Protože je však tento problém složitějí, jsou stanovena následující pravidla.

Pravidlo první:  Rozebírané sousloví rozdělíme na dvě části - část vyjadřující počet a část vyjadřující počítané věci. Za počítané věci považujeme veškerá substantiva s jejich případným rozvitím. Toto rozvití se většinou určí podle běžných pravidel o Atr a není proto třeba jej zde podrobně rozebírat. Nadále tedy budeme za počítané věci považovat hlavní uzel této části, budeme též mluvit o representantu části vyjadřující počítané věci. Za substantiva však považujeme také slova typu tisíc, milion, sto, stovka, setina apod., chovají-li se tak. V následujících příkladech tak vlastně nejde o číselné vyjádření (není zde přítomna část vyjadřující počet), nevznikají tedy žádné problémy a rozebereme je pouze podle běžných pravidel:

Obecně lze říci, že část vyjadřující počet začíná (při probírání od konce doleva) od první skutečné číslovky, případně (jak uvidíme dále u složitějších příkladů v pravidle třetím) tam, kde je pro tuto číslovku místo, ale není přítomna z důvodu specifického tvaru celého čísla. I tuto část později rozebereme tak, že bude mít zpravidla jediný řídící uzel (representant).

Pravidlo druhé:  Určíme, která část bude řídící a která závislá. Tento vztah bude ve stromě zachycen tím, že representant jedné části bude zavěšen na representant druhé části. Přednost mají počítané věci - je-li u representantu věcí splněna shoda, je řídícím on. Nestane-li se však tak, přebírá řízení representant počtu. V následujících příkladech jsou již přítomny obě části a vždy jsou naplněny právě jedním uzlem, který je tak i jejich representantem. Vidět je zde vzájemná závislost těchto částí, kdy v prvním příkladě je počítaná věc řídící (shoda viděl vrány), ale v příkladě druhém propadá do závislosti na počtu (není shoda viděl vran, tedy shoda viděl pět). Řídící uzel označujeme funkcí, kterou plní ve větě celé sousloví, závislý (representant závislé části) označujeme Atr.

Pravidlo třetí:  Zbývá určit strukturu části vyjadřující počet. Zde je problematické mluvit o nějaké gramatické závislosti, proto bylo zvoleno jedno z vyhovujících řešení, které nehledá opodstatnění v tradiční mluvnici. Celou část opět rozdělíme na jakési bloky, z nichž každý bude zastupovat jeden řád. Nepůjde však přímo o řády v matematickém smyslu. Bloky budou obsahovat počet jednotek, desítek, stovek a dále tisíců, milionů, miliard, atd. Řády jednotek a desítek budou mít jednoslovné (jednouzlové) vyjádření, řád stovek již může být určen dvěma slovy (např. tři sta) a vyšší řády již i složitěji (spojení pět set padesát pět milionů je jeden blok). Právě u těchto 'víceslovných' řádů se však opět objeví substantivum vyjadřující výšku řádu, a proto je jejich vnitřní struktura dána týmiž pravidly jako struktura celku (tedy ono substantivum je počítaná věc, zbytek počet). Na vyšší úrovni budeme pracovat s hlavními uzly všech těchto řádů - bloků.

Zvolíme z nich totiž řád nejdůležitější, jehož řídící uzel se tak stane representatem celé části vyjadřující počet, a na něj navěsíme všechny řády zbylé. Řídícím řádem bývá obvykle řád nejnižší, ale existují výjimky. Pokud je část vyjadřující počet podřízena části počítaných věcí, je řídícím vždy nejnižší řád. Je-li však počet nadřízen věcem, je řídícím řádem nejnižší z těch, které mají shodu s počítanými věcmi, což může být i druhý přítomný řád v pořadí zleva.

Všechny závislé řády (jejich řídící uzly) označíme afun Atr.

Pro pochopení určení řídícího řádu slouží následující příklady, kde jsou přítomny vždy právě dva řády. V prvních dvou je nadřízena část počítaných věcí a v části počtu je tedy vždy nahoře nejnižší řád. V příkladech dalších jsou počítané věci podřízeny počtu. Nejprve je ukázán příklad se shodou již v nejnižším řádě, který je tak řídícím (shoda pět vran). V posledních dvou příkladech jsou však řídícími druhé řády, neboť jsou prvními, které mají shodu (shoda třicet vran, milion vran, nikoli čtyři vran).

Ukažme si ještě některé složitější struktury části počtu, kde bude řádů více a budou vyjádřeny víceslovně. V příkladě prvním jsou počítanými věcmi slovo vrány, slovo dvě je již "pravou" číslovkou, a proto celý zbytek sousloví (tj. tři miliony čtyři sta pět tisíc třicet dvě) je částí počtu. Slovo vrány je v příslušném rekčním tvaru k slovesu viděl, bude proto řídícím uzlem celého sousloví. Nyní rozebereme část počtu. Jednotlivé řády jsou: tři miliony, čtyři sta pět tisíc, pět set, třicet a dvě. Protože část počtu je zde závislá na části počítaných věcí, bude řídícím řádem řád nejnižší. Uzel dvě tedy zavěsíme na uzel vrány a representanty dalších řádů budeme zavěšovat na něj. Druhý nejnižší řád je tvořen pouze jedním uzlem (třicet), který tak můžeme zavěsit přímo na uzel dvě. Další řády již obsahují substantivní vyjádření jejich velikosti (set, tisíc, miliony). Tato substantiva zde budou mít funkci 'zanořených' počítaných věcí. Rozebereme řád pět set. Počtem je zde uzel pět, počítanou věcí uzel set, stačí tedy určit jejich vzájemnou závislost. Tvar slova set je řízen číslovkou pět, bude tedy závislý. Uzel pět proto zavěsíme na uzel dvě a uzel set na uzel pět. Obdobná situace je u řádu tři miliony, jen závislost tam bude opačná. Nejsložitěji vypadá řád tisíců. Část počtu je čtyři sta pět a má opět dva řády. Počítaná věc tisíc (zde genitiv) bude závislá na počtu. V části počtu bude řídícím nejnižší řád, tedy uzel pět bude zavěšěn na uzel dvě a na něj samotný zavěsíme "věci" (uzel tisíc) i druhý přítomný řád. Z tohoto řádu bude řídícím uzel sta, uzel čtyři bude zavěšen na něj.

Druhý příklad již popíšeme stručněji. Počítanými věcmi je uzel vran a protože nemá požadovaný tvar, bude závislý na počtu. Část počtu má dva řády: tři sta padesát čtyři milionů a šest set tisíc. Protože zde není přítomen řád jednotek, bude řídícím řádem nejnižší z přítomných, tedy šest set tisíc. Representantem tohoto řádu je uzel šest, ten proto bude nejvýše. Na něj zavěsíme počítané věci (uzel vran) i representant druhého řádu, kterým bude uzel padesát. Vnitřní struktura obou řádů by měla být jasná.

Povšimněme si však důležitého faktu. Hranici mezi částí počtu a částí věcí jsme vedli za slovem tisíc, které zde považujeme za substantivum v genitivu. Stalo se tak proto, že množství vran je vyjádřeno dvěma řády a slova tisíca milionů stojí tedy v jistém smyslu na stejné úrovni. V posledním příkladě vidíte, že je-li přítomen pouze jeden z těchto řádů, můžeme slova tisíc a dokonce set zahrnout do části počítaných věcí. Část počtu pak tvoří tedy pouze uzel šest.

Dodatek.  Ani výše daná pravidla nepopisují všechny případy zápisu číselných vyjádření. Problematický je na příklad zápis čísel desetinných. Proto si uvedeme ještě některé příklady, které zahrnují snad všechny běžné zápisy desetinného čísla. To, zda budou nahoře slova celých, desetin nebo čísla 2, 5 určuje morfologie. Funkce připsaná řídícímu členu (který je případně koordinován) samozřejmě vyplývá z jeho syntaktického postavení ve větě (v našem případě je to subjekt). Poté přijdou na řadu jednotky, jejichž počet určuje zápis celého desetinného čísla. V příkladech je zastupuje uzel se slovem procenta, ale ten není totožný s tím, co výše nazýváme representantem části počítaných věcí. Jde o specifický případ způsobený dvojčlenností zápisu desetinných čísel.