pred2. Anotace na analytické rovině.

ZPĚT DÁLE [Obsah] [Úvod] [Pred 1] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné] [Grafické] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexní 1] [Komplexní 2] [Zbytek] [a-č] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [ň-o] [p] [q-ř] [s] [š-u] [v] [w-ž] [Znaky1] [Znaky2]

<<predvyme> [predzave] [predrozv]> <<predsloz>> <<predslje>> <<predslsl> [prslslst] [prslslro] [prslslos]> <<predsljm> [prsljmst] [pnomnomi] [pnominst] [pnomgeni] [pnomsadj] [pnomjadj] [pnominfi] [pnomzajp] [pnomcisv] [pnomvedl] [pnomaadv] [pnomrozv]> <<predcijm>> <<prstapas>>

predsljm Přísudek slovesně jmenný.

INFO PRED.

prsljmst Struktura slovesně jmenného přísudku.

INFO PRED.

Přísudek slovesně jmenný (verbonominální) je tvořen slovesnou (sponové sloveso) a jmennou (adjektivum, substantivum, ...) částí. Spona v určitém tvaru se označuje Pred. Jmennou část přísudku označujeme funkcí Pnom a zavěšujeme ji přímo na sponu (Pred).
V našem pojetí za sponu pokládáme pouze sloveso být, ačkoli v běžných mluvnicích to bývá i stát se apod.

# Pivo je zdravé .,

# Tonda byl skvělý člověk ..

V části atvzamen v kapitole 4.2.6 Atv, AtvV je zmíněn problém zaměnitelnosti (tvarové podobnosti) jmenné části přísudku a doplňku.

Pokud spona ve větě chybí (je elidována), postupuje se tak, jak je u elips obvyklé (viz kap. 4.3.1 ExD, Exd_Co) a všechny uzly, které by byly na nepřítomné sponě zavěšeny (tedy včetně jmenné části), dostávají afun ExD (viz též část predcijm (Přísudek čistě jmenný)).
Z tohoto pravidla však existují výjimky týkající se slov třeba, nutno, možno, záhodno a jejich případných negativních tvarů. U těch nepovažujeme chybějící sponu za defekt věty, jedná se o tzv. lexikalisovanou elipsu. V případě nepřítomnosti spony dostávají tato slova rovnou afun Pred a přebírají tak ve stromě funkci celého predikátu. Ve výše zmíněné kapitole je tomuto jevu věnována část exdnespo.

# za hodinu možno házet kamením .,

třeba zajistit pořádek.

pnomnomi Vyjádření Pnom substantivem shodným v nominativu.

INFO PRED.

Je-li jmenná část přísudku vyjádřena nominativním tvarem substantiva (kterým bývá obvykle vyjádřen i subjekt) a jsme-li na pochybách, kterému substantivu ve větě přiřadit Pnom a kterému Sb, můžeme si pomoci tak, že se je pokusíme užít v instrumentálu. To, které takto přetransformovat lze (diamant je drahokamem), dostane funkci Pnom.

Pnom je tučně zvýrazněno:

diamant je drahokam,

jídlo je životní úkon,

on je marnivec,

to je otec.

pnominst Vyjádření Pnom substantivem shodným v instrumentálu.

INFO PRED.

Pnom je tučně zvýrazněno:

já budu učitelem,

to je tragedií tohoto národa.

pnomgeni Vyjádření Pnom substantivem neshodným v genitivu.

INFO PRED.

Tento způsob vyjádření se vyskytuje omezeně. Vždy je také třeba zkontrolovat, zda nejde o nějaké Adv (např. ve větě "bylo to roku 1921" jde o adverbiale času, kap. 4.2.5 Adv).

Pnom je tučně zvýrazněno:

čepice je souseda,

Franta je vysokého vzrůstu,

je dobré mysli.

pnomsadj Vyjádření Pnom složeným tvarem adjektiva.

INFO PRED.

Pnom je tučně zvýrazněno:

Lukáš je zdravý,

jeho styl je básnický.

pnomjadj Vyjádření Pnom jmenným tvarem adjektiva.

INFO PRED.

Pnom je tučně zvýrazněno:

je velmi laskav,

pacient je sláb,

bude na světě sám.

Je-li Pnom slovesné, není vždy snadné rozlišit pasívum a stav. K tomu viz část prstapas.
Jmenné tvary neuter (platno, jasno, zřejmo) dostávají afun Pnom, pokud můžeme do věty vložit zájmenný tvar dativu. Nemůžeme-li jej vložit, jde o afun Adv. Tento rozdíl je zachycen v následujících příkladech:

je (mu) zřejmo (Pnom),

je (jí) těžko (Pnom),

je (mi) nesnadno přijít (Pnom),

ale: dnes je slunečno (Adv).

pnominfi Vyjádření Pnom infinitivem.

INFO PRED.

V části pnomrozv (Rozvíjení slovesně jmenného přísudku) níže je možno se dozvědět, že slovo "Sněžka" jsoucí subjektem závisí na sponě "je", zatímco ve tvaru akusativu "Sněžku" je objektem na infinitivu.

Pnom je tučně zvýrazněno:

je vidět Sněžka,

je vidět Sněžku,

je cítit síra,

je cítit síru.

pnomzajp Vyjádření Pnom zájmenem přivlastňovacím.

INFO PRED.

Pnom je tučně zvýrazněno:

dárek byl jejich,

šátek je matčin.

pnomcisv Vyjádření Pnom číselným výrazem.

INFO PRED.

Pnom je tučně zvýrazněno:

to je moc,

věk byl 14.

Platí, že číselný výraz dostane funkci Pnom, jen když je ve větě subjekt. Není-li tomu tak, přejímá číselný výraz roli subjektu a může být rozvíjen atributem (tohoto problému se dotýká též část cislgeni (Genitiv ve funkci Sb, Obj a ve funkci jejich Atr) v kapitole 4.6.3 Výrazy s číslovkami, číslice v různých funkcích.):

je jich málo (Sb),

je nás pět (Sb).

pnomvedl Vyjádření Pnom vedlejší větou.

INFO PRED.

Pnom je tučně zvýrazněno:

# Jeho výklad je , že mají hrát .

pnomaadv Možná záměna Pnom a Adv.

INFO PRED.

Neslovesná část přísudku může být vyjádřena pouze výše zmíněnými osmi možnostmi. Předložkový pád, příslovce a citoslovce pokládáme za Adv.

Tučně zvýrazněna jsou Adv:

lidé jsou k smíchu,

to je k popukání,

co to je za bláznovství,

už je na cestě,

býval bez skrupulí,

to je jinak,

děti jsou vzhůru,

je pozdě litovat,

to je mi fuk.

Také vazby s jako nepokládáme za Pnom, jde o srovnání, které má platnost Adv, ale díky elipse používáme často afun ExD. O zacházení s těmito vazbami se lze dočíst v kapitole 4.6.9 Srovnávací obraty se spojkami jako a než.

Tučně zvýrazněna jsou ExD:

chlapec je jako obrázek,

on je jako opařený.

pnomrozv Rozvíjení slovesně jmenného přísudku.

INFO PRED.

    Rozvíjení slovesně jmenného přísudku se řídí analogickými pravidly jako rozvíjení složeného přísudku (část prslslro). Subjekt je vždy zavěšen na sponě (př. s). Pozor! Zatímco v uvedeném příkladě je "Sněžka" subjektem, v příkladě "je vidět Sněžku" (př. o) je slovo "Sněžku" objektem visícím na "vidět".
    Valenční doplnění (Obj i Adv) závisí na členu s touto valencí (zpravidla Pnom - př. v). Na Pnom mohou viset i volná adverbiale, pokud k ní silně významově tíhnou. Necítíme-li však toto tíhnutí (zvláště u místních, časových a široce zřetelových určení), zavěšujeme je na sponu (př. n).
    Poznámka: Velmi složité je rozhodnutí zejména u formy pro+Akus. Lze-li použít zároveň dativ, je to spíše volné Adv (je pro názornost určen všem uživatelům) závislé na sponě; konkuruje-li dativu, je to spíše Obj závislý na Pnom.
***n42 udělat odkaz na seznamy valenčních Obj a Adv ***

# Je vidět Sněžka .,

# Je vidět Sněžku .,

# Je spokojen s málem .,

# Letohrádek je letos rozšířen o nové prostory ..

predcijm Přísudek čistě jmenný v dvoučlenných větách.

INFO PRED.

Přísudek čistě jmenný (nominální) obsahuje jen neslovesný výraz. Jeví se jako sponově jmenný s elipsou spony. Řešíme ho pomocí funkce Exd (viz kapitolu 4.3.1 ExD, Exd_Co).

# Šatna naproti !,

mladost radost,

kouřit zakázáno,

nic platno.

Jak je uvedeno již v části prsljmst, existují z tohoto pravidla výjimky u slov třeba, nutno, možno, záhodno a jejich případných negativních tvarů. V těchto případech nepovažujeme chybějící sponu za defekt věty, jedná se o tzv. lexikalisovanou elipsu. Tato slova dostávají v podobných větách rovnou afun Pred a přebírají tak ve stromě funkci celého predikátu. V kapitole o elipsách je tomuto jevu věnována část exdnespo.

prstapas Rozlišení stavu a pasíva.

INFO PRED.

Při zachycování složeného tvaru být a participia pasivního je třeba rozlišovat, kdy jde o děj, tzn. skutečně o trpný tvar (př. d), a kdy jde o stav, tj. slovesně jmenný přísudek (př. s).

# Hrad byl vystavěn .

Při stavovém pojetí děje v opisném pasívu a při ztlumení dějového významu v něm je obtížné rozlišit mezi obojí funkcí. Rozdíl opisného pasíva a přídavného jména se sponou lze poznat zpravidla jen z kontextu. Například ve větě "hrad byl tehdy už vystavěn" se bude jednat o stav a ve větě "hrad byl vystavěn za Karla IV." půjde o pasívum dějové.
Pomoci nám mohou také následující fakta. Stav se většinou vyjadřuje dokonavým slovesem a příčestí trpné lze u něj nahradit složeným adjektivem (ve větě "úkol je v čase promyšleně rozložen " je "rozložit" sloveso dokonavé a tvar "rozložen" lze nahradit tvarem "rozložený"). Naproti tomu dějové pasívum bývá vyjádřeno slovesem nedokonavým, je u něj možná transformace do zvratného pasíva a může být doplněno instrumentálem původce děje (ve větě "obilí je koseno sedlákem" je přítomen původce děje sedlák, "kosit" je nedokonavé sloveso a jeho tvar je možno transformovat na "kosí se").

	dokonavé sloveso	možnost složeného adjektiva	možnost zvratného pasíva	přítomnost původce děje
stav	+	+	-	-
děj	+/-	-	+	+