Odkazy na Šmilauerovu NS:
Odd 4,
Odd 5.

INFO _CO.

    Co je koordinace a co za ni považujeme, se dočtete v první části covymeze.
    Následující část cozachyc je velmi rozsáhlá. Po několika obecných zásadách se v ní nachází několik podčástí. Koordinace nebývá pouze dvojčlenná, ale může mít členů více. Jak takový řetěz zachytit se dočtete v cozavice. Zvláště u výčtových koordinací se stává, že jsou ukončeny slovy naznačujícími, že výčet není úplný (a tak dále, a další, ...). Těm se věnujeme v cozanest. V cozacozj se zase můžete dozvědět, jak je to s větami s nepravým vztažným což. Pak již přijde na řadu seznam koordinačních spojek v cozaspoj. Vzhledem k tomu, že nejsou všechny jen jednoslovné, musíme hned záhy v cozavyra vyřešit, co s takovými, které zabírají více uzlů. V cozajedn si povšimneme, že koordinace může překračovat hranice vět. Protože my je při zachycování nepřekračujeme, mohou nám tak vzniknout i fysicky jednočlenné koordinace.Nakonec popíšeme některé zvláštní případy koordinace. V cozadvoj to bude koordinace dvojtečkou u některých dat, v cozasloz koordinační zachycení složených slov obsahujících pomlčku.
    Další část couvozpc je věnována problému koordinace předložkových pádů (copredpa) a vedlejších vět (covedlve). Přípona _Co se nepřiděluje předložkám ani podřadicím spojkám.
    Zcela samostatným problémem je rozvíjení koordinace. Jak se zachycují členy rozvíjející celou koordinaci a jak členy rozvíjející jen některý z jejích členů je popsáno v závěrečné části corozvij.

    Odkaz na Šmilauerovu NS:
Odd 5 přiřaďování (koordinace) 9 (kompletní).

    Důležité přitom je, aby všechny koordinované členy měly funkci stejnou. Nemůže se stát, aby v jedné koordinaci byly vedle sebe uzly s funkcemi např. Obj_Co a Adv_Co zároveň. Takovouto zdánlivou koordinaci nesourodých členů rozebíráme jako koordinaci větnou s elipsou predikátu v jedné z částí. Nejčastěji se tak stává u kombinace členů Adv - Pnom a Atv - Adv (viz příklad).
 

# Přišel sám a hned..

    Případné nadbytečné znaky u jednotlivých členů koordinace se s afun AuxG zavěšují na tyto příslušné členy  (př. g, viz část auxgnadb v kap. 4.2.8.4 AuxG).
    Může se stát, že spojka "a" je součástí nějaké zkratky (apod., atd., aj.). Protože je tato zkratka psána dohromady a zabírá tedy ve stromě pouze jeden uzel, funkce Coord na ni přechází jako na celek (př. z). Jak se řeší případy, kdy jsou tyto zkratky vypsány slovy, je popsáno v části cozanest níže.
    Koordinační funkci mohou ve větě plnit i tři tečky. Afun Coord potom dostává poslední z nich, zbylé dvě zavěsíme na tuto třetí a označíme je AuxG (př. t).
    Současně s touto částí je třeba číst následující část cozavice.
 

h # Později utekl z vězení a opustil republiku.,

p vláda minulá nebo současná,

g uzrály a) švestky, b) meruňky,

z četla časopisy, noviny apod.,

t očekávám Tondu, Karla, Frantu....

ptali se na mámu, tátu, psa a včerejší počasí,

Karel a Bohouš a Venca jedli,

zaplatili: Bohouš, Venca ... Karel a Oskar.

jmenujme pole, lesy, budovy aj..

    1. Jedná se o některé velmi běžné sousloví.
    Co je běžným souslovím, určuje následující seznam: a tak dále, a tak podobně, a podobně, et cetera.
    Tato sousloví považujeme za tzv. spojovací koordinační výrazy, o kterých píšeme v části auxyspoj v kap. 4.2.7.7 AuxY,a do kterých spadají také (a hlavně) víceslovné spojky popisované dále v části cozavyra.
    Zachycují se tak, že na koordinační spojku (která bude řídit celou koordinaci) pověsíme zbylá slova a přidělíme jim afun AuxY. V případě, že jsou tato slova dvě, visí první na druhém (př. d).

jmenujme pole, lesy, budovy et cetera,

d jmenujme pole, lesy, budovy a tak dále.

jmenujme pole, lesy, budovy a jiné,

jmenujme Pepu, Aloise, Antonína a další.

# Jmenujme pole, lesy, budovy a tak dále až do úplného vyčerpání..

# Je označována za kubismus, což je ignorantství..

    Seznam koordinačních spojek:
a, a proto, a přesto, a tak, a tedy, ale, ale proto, ale přesto, anebo, ani, ani - ani, aniž, avšak, ba, buď - a nebo, buď - anebo, buď - nebo, či, i, i - i, jak - tak, jednak - jednak, jenže, leč, nebo, neboť, nicméně, nýbrž, ovšem, proto, přece, přesto, sice - ale, sice - avšak, sice - nicméně, však, vždyť, zato.

    Spojka aniž může být v jistém významu i podřadicí (AuxC), spojka přece se může vyskytovat ve funkci AuxY, spojka ani bývá často zdůrazňovací AuxZ.
 

# Vyhnali ho, ale proto se nemusíš zlobit.,

# Šel sice pryč, ale darebákem zůstane..

# Avšak převážila tendence jiná..

Viktorka vyhrála 3:0,

zápas začíná v 10:15.

česko-německé vztahy.

přijíždějí ze Slovenska a z východních zemí,

působí v Gaze a Jerichu.

šel do i z lesa,

šel především do, ale i z lesa.

slíbil, že knihu koupí a že přítele navštíví,

slíbil, že knihu koupí a přítele navštíví.

šel, protože a poněvadž chtěl,

šel, především protože, ale i poněvadž chtěl.

dělníci nainstalovali dřevěné židle a stojany,

# Jana zvedla a podala Olze knížku.,

velmi těžký a rozměrný fragment,

lidé ovdoví, ztratí partnera a přežívají opuštěni.

INFO _AP.

    Na počátku si v části apvymeze vymezíme, co budeme chápat jako aposici. Co budeme označovat funkcí Apos, co budeme dělat s dalšími případnými uzly a jak tedy aposici formálně zachycujeme, si popíšeme v části apzachyc. Tato část také obsahuje seznam možných výrazů, které mohou aposici uvádět. Část apodlise je o odlišení aposice a některých jiných větných vztahů, s kterými by mohla být zaměňována (determinace, koordinace a parentese).

    Odkaz na Šmilauerovu NS:
Odd 4 přístavek (aposice) 87-89 (kompletní).

    Jako aposici ale chápeme i položky dotazníku či seznamu oddělované dvojtečkou či jiným grafickým symbolem (př. 6 v následující části).
 

1 odpoví běžným řešením: devalvací,

2 legalisovala euthanasii, tj. usmrcení,

3 zabývali se postavením UK (University Karlovy),

4 stanovil symboly, a to znak a prapor,

5 bojují dvě síly: Láska čili Harmonie a Nenávist neboli Svár,

6 pohlaví: ženské,

7 Mirek, v Klánovicích výčepní, nyní mistr.

    Je-li při určení aposičního vztahu možné atributivní pojetí, pak má přednost před pojetím aposičním. Srovnej:

    Od koordinace se aposice liší tím, že oba (či všechny) členy aposice zpravidla vyjadřují významově tutéž představu (popř. její specifikaci ap.).
    O rozdílu mezi aposicí a parentesí se píše podrobněji v části paaphran kapitoly 4.5 Parentese.

    Je také třeba odlišit vztah aposiční od tzv. volného připojení (viz kap. 4.6.13 Volně připojené větné členy.), i když jsou někdy gramatické prostředky stejné. Srovnej: