ZPĚT      DÁLE
[Obsah] [Úvod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné] [Grafické] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexní 1] [Komplexní 2] [Zbytek] [a-č] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [ň-o] [p] [q-ř] [s] [š-u] [v] [w-ž] [Znaky1] [Znaky2]
<<atrvymez>>
<<atrkombi>>
<<atrvyjad> [atradjek] [atrsubst] [atrgenit] [atrpropa] [atrjakou] [atrprepa] [atrprisl] [atrinfin] [atrvedve]>
<<atrnepro>>
4.2.3 Přívlastek (atribut) Atr, AtrAdv, AdvAtr, AtrAtr, AtrObj, ObjAtr.

INFO ATR.

    Tato kapitola je věnována přívlastku - atributu. Nejprve si jej v části atrvymez vymezíme, zjistíme, že existuje přívlastek shodný a neshodný a že oba zachycujeme formálně stejně.
    Pro přívlastek nemáme pouze jedinou funkci Atr, ale z důvodu jistého druhu homonymie jsme byli nuceni zavést i tzv. kombinované funkce. Jde o afuny AtrAtr, AtrAdv, AdvAtr, AtrObj a ObjAtr a všimneme si jich v části atrkombi.
    Následuje rozsáhlá část atrvyjad o způsobech vyjádření přívlastku. Shodný přívlastek se vyjadřuje adjektivem (atradjek) a řidčeji substantivem (atrsubst). Přívlastek neshodný vyjadřujeme nejčastěji genitivem substantiva (atrgenit), ale běžně i jiným prostým pádem (atrpropa), substantivem uvozeným spojkou jako (atrjakou) nebo pádem předložkovým (atrprepa). Řidčeji může být vyjádřen i příslovcem (atrprisl) a u specifických slov se vyjadřuje infinitivem (atrinfin). Krom všech těchto možností může být přívlastek vyjádřen také vedleší větou (atrvedve).
    Na konci kapitoly si v části atrnepro řekneme něco o problému neprojektivního postavení přívlastku ve větě.

    Odkaz na Šmilauerovu NS:
Odd 3 určování I. (kompletní).

atrvymez    Vymezení Atr.
INFO ATR.
 
    Přívlastek je větný člen, který závisí na podstatném jméně v kterékoliv jeho větné funkci a který zpravidla blíže určuje, vymezuje jeho význam. Na přívlastek se ptáme tázacími zájmeny jaký, který nebo čí spojenými s řídícím podstatným jménem. S členem řídícím se přívlastek buď shoduje, nebo je jím řízen, anebo není jeho závislost vyjádřena zvláštním tvarem.
    Přívlastek, který se shoduje alespoň v pádě s podstatným jménem, na kterém závisí, se nazývá přívlastek shodný. Je-li jím přídavné jméno (nebo zájmeno či číslovka této platnosti), shoduje se v pádě, čísle, rodě. Je-li přívlastkem shodným jméno podstatné, shoduje se v pádě, a kde je to možné, i v čísle a v rodě.Ojediněle bývá přívlastek v ženském rodě u podstatného jména mužského rodu jako prostředek citového zabarvení, např. kluk ušatá.
    Přívlastek, který se se svým řídícím podstatným jménem neskloňuje a je zpravidla v jiném pádě než toto podstatné jméno, popř. je vyjádřen příslovcem nebo infinitivem, se nazývá přívlastek neshodný.

    Přívlastek může být vyjádřen i vedlejší větou, a to spojkovou nebo vztažnou. Za atributivní větu však nepovažujeme "pseudorozvití" typu "Já viděl anděla a ten měl strašný šat", ani věty připojené výrazy "což", "přičemž" apod. Řešíme je jako koordinaci vět hlavních - viz kap. 4.4.1 Coord (o což zvláště část cozacozj).
    Přívlastek volný je ve větě oddělen čárkami (chovanci, umístění v ústavu, něco sebrali). I tento přívlastek dostává funkci Atr (nikoli Atr_Pa), neboť nejde o parentesi, s kterou by mohl být zaměňován. 

    Afun Atr používáme však i v některých případech, kdy nejde o klasický přívlastek. Dostanou ho takto na příklad části adres nebo součásti cizojazyčných složek textu. Využijeme ji i při rozebírání číselných výrazů. O těchto probémech se píše v kapitolách 4.6.2 Adresy a jména osob a institucí , 4.6.10 Cizojazyčné složky rozebíraného textu a 4.6.3 Výrazy s číslovkami, číslice v různých funkcích.

atrkombi    Kombinované funkce.
INFO ATR.
 
    Kromě afun Atr byly zavedeny také afuny kombinované, které se skládají z Atr a některé další funkce. Jsou to afuny AtrAtr, AtrAdv, AdvAtr, AtrObj, ObjAtr.
    Tyto funkce se používají tam, kde rozebíraný člen (uzel) může stát v rámci dané věty ve více funkcích, aniž by se tím podstatně měnil význam (věta není striktně homonymní v závislosti na funkci rozebíraného členu).

    Může-li tedy uzel být atributem (Atr) dvou či více jiných uzlů ve stejné větvi stromu nad sebou, použijeme afun AtrAtr. Uzel, který takto označíme zavěsíme na nejníže položený uzel, který připadá v úvahu (ke kterému může plnit funkci atributu). V uvedeném příkladě bude funkcí AtrAtr označen předložkový pád "s máslem". Může totiž být atributem jednak členu "krajíc" a jednak členu "chleba", přičemž význam věty zůstane v podstatě stejný. Zavěsíme ho ale na uzel "chleba", protože ten rozvíjí uzel "krajíc" a je tedy ve větvi níže.

krajíc chleba s máslem.
 
    Zbývající čtyři funkce jsou určeny pro případy, kdy nějaký člen může být atributem (jednoho uzlu, či více uzlů, jako v předchozím případě) a navíc ještě adverbialem (Adv) nebo objektem (Obj) výše postaveného predikátu. Takový člen potom obdrží afun složenou z těch dvou základních, které mu přináleží. Která složka bude na prvním místě a která na druhém, záleží na tom, kterou funkci plní více, která je důležitější. Tato věc se dá těžko obecně popsat, bude záležet na citu anotátora. Bude-li anotátor cítit, že daný člen je spíše atributem, použije funkcí AtrAdv nebo AtrObj. V případě opačném použije druhých dvou.
    Ať už bude použito jakékoli této funkce, daný uzel bude ve stromě umístěn vždy stejně, a sice tam, kde by visel, byl-li pouze atributem (Atr). Nikdy tedy nebude viset přímo na predikátu. Ve výjimečných případech, kdy kromě funkce Adv/Obj bude moci daný člen zastávat více funkcí Atr (atribut k více uzlům), zavěsí se tak, jako v případě afun AtrAtr na nejníže položený z těchto uzlů (př. a).
přinesla bednu ze sklepa,
zbyl mi čas na čtení,
a mimořádnou splátku části dluhu naší pojišťovně nezaplatíme,
uzavřeli mír s nepřáteli.
 
atrvyjad    Vyjádření Atr.
INFO ATR.
 
atradjek    Přívlastek shodný vyjádřený přídavným jménem.
INFO ATR.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
červená písmena,
 královnin náhrdelník,
 dívčí smích,
 Husovo upálení,
 vynikající pivo,
 přečtené noviny.
 
atrsubst    Přívlastek shodný vyjádřený podstatným jménem.
INFO ATR.
 
    Jde vlastně o náhradu za adjektivní formu přívlastku - nebožka maminka za zemřelá maminka; podobně čahoun chlap, čipera klouček, Viktorka Žižkov, slečna sousedka apod.
    Ve spojení my Češi je nahoře zájmeno my, aby se dosáhlo shody, Češi je jeho Atr.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
nebožka maminka,
Viktorka Žižkov,
my Češi.
 
atrgenit    Přívlastek neshodný vyjádřený substantivem v genitivu.
INFO ATR.
 
    Do této kategorie patří genitiv přivlastňovací, vlastnosti, vysvětlovací (explikativní), partitivní, stupňovací, u deverbativních jmen pak původce děje (subjektový) a cíle děje (objektový). Problémy může způsobovat zachycení genitivu partitivního; o tom se píše podrobně v kapitole 4.6.3 Výrazy s číslovkami, číslice v různých funkcích.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
chalupa našeho souseda,
 báseň Jiřího Palivce,
 návštěva lékaře,
 krasavice vysoké postavy,
 idea bratrství,
 dar zpěvu,
 vznik světa,
 práskání bičů,
 porušení tajemství,
 uzavření kompromisu,
 pocit viny,
 hráč golfu,
 výrobna likérů.
 
atrpropa    Přívlastek neshodný vyjádřený substantivem v jiném pádě prostém.
INFO ATR.
 
    Přívlastek neshodný může být vyjádřen i dativem, instrumentálem, akusativem a nominativem jmenovacím. Nominativ jmenovací je přívlastkem v případě, že řídící slovo má obecnější povahu, Atr je jeho specifikací, pojmenováním.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
vyučování jazyku,
 výživa zeleninou,
 rozhled krajinou,
 práskání bičem,
 lhůta hodinu,
 trvání hodinu,
 s názvem Poupě,
 křídlo značky Petrof,
 pokoj 26,
na dveřích visel nápis "Neprodejné".
 
atrjakou    Přívlastek neshodný vyjádřený substantivem uvozeným spojkou jako.
INFO ATR.
 
    Přívlastek může být uvozen i spojkou jako. Za spojkou jako však musí být pouze jediné (i když případně rozvité) substantivum, které pak může dostat afun Atr. Toto vyjádření přívlastku se nesmí zaměňovat se srovnávacím obratem popsaným v kapitole 4.6.9 Srovnávací obraty se spojkami jako a než.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
docílil toho formulacemi jako kulatý čtverec,
kuchyň jako dlaň,
 facka jako vrata.
 
atrprepa    Přívlastek neshodný vyjádřený substantivem v pádě předložkovém.
INFO ATR.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
 vyprávění o vojně,
 modlitba k bohům,
 pochybovač o čemkoli,
 šelma od kosti,
 nenávist vůči společnosti,
 smrt z hladu,
 čtení pro děti,
 okno o šesti tabulkách,
 talíř z porcelánu,
 průkazka na měsíc,
 zkouška v zimním semestru,
přechod z obrany do útoku,
krajíc chleba s máslem,
nikdo z nás,
živější z mužů si počali pohvizdovat,
poslední ťuhýk z těch, kteří přežili,
od každých dva kusy.
 
atrprisl    Přívlastek neshodný vyjádřený příslovcem.
INFO ATR.
 
    Ve výjimečných případech, kdy lze adverbiu těžko přidělit jinou funkci a přitom jej lze doplnit adjektivem na úplnou konstrukci, se i z něj může stát Atr . Doplňované adjektivum bude většinou odvozeno od slovesného pasíva (ryl do lidí stojících okolo). Jde vlastně o lexikalisovanou elipsu (viz část exdneaad (Elipsa adjektiva mezi substantivem a adverbiem) v kapitole 4.3.1 ExD).
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
ryl do lidí okolo,
 dveře vlevo vedou ven.
 
atrinfin    Přívlastek neshodný vyjádřený infinitivem.
INFO ATR.
 
    Řídícím slovem jsou slova vyjadřující vůli, nutnost, schopnost, možnost, zvyk ap. Infinitiv je jejich valenčním členem.
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
snaha opatřit si krev,
 povinnost zaplatit,
 síla trpět,
 potěšení ji vidět,
 rozkoš sedět.
 
atrvedve    Přívlastek vyjádřený vedlejší větou.
INFO ATR.
 
    Přívlastek může být také vyjádřen vedlejší větou přívlastkovou. Funkci Atr pak dostane predikát této vedlejší věty (viz část predzave v kap. 4.2.1 Pred).
    Zdánlivé vedlejší věty uvozené slovy "což", "přičemž" za Atr nepovažujeme (viz část atrvymez).
 
Popisované vyjádření Atr je tučně zvýrazněno:
muž, který spí,
vědomí, že smrt nečeká,
 byly tam špatné podmínky, jako jsou překážky a sníh,
 plán, jak republiku rozkrást,
 motiv, proč ji zabil.
 
    Zvláštním případem jsou absolutní vztažná "co" a "jak". Pozná-li se, které slovo zastupují, dostanou funkci tohoto slova podobně jako výše zmíněné zájmenné spojovací výrazy (př. a). Pokud je jejich zástupná funkce nejasná (duplikují funkci nějakého jiného slova), dostanou afun AuxO a zavěsí se na predikát svojí klause (př. o). O těchto částicích se píše v kapitole 4.2.7.4 AuxO.
 
a ten dopis, co napsal Tonda,
o sud, co ho Tonda narazil.
 
atrnepro    Přívlastek neshodný v neprojektivním postavení ve větě.
INFO ATR.
 
    Přívlastek neshodný stojí zpravidla bezprostředně za svým substantivem. Existují však výjimky, kdy stojí na jiném místě ve větě a přesto nejde o Adv závislé na slovese.
    Stává se tak tehdy, když zavěšení na sloveso není intuitivní, když jde o "valenci" substantiva (tato "valence" je obzvláště jasná  v případech, kdy jde o substantivum verbální a původní sloveso má objektovou valenci na inkriminované doplnění). Slovosledné odtržení přívlastku je dáno aktuálním členěním, je rytmické.
    O hranici mezi Atr a Adv se hovoří také v části advhratr kap. 4.2.5 Adv.
 
Odloučená Atr jsou tučně zvýrazněna:
po zločinci vyhlásili pátrání,
o Letnou je teď malý zájem,
 komora přijala k zákonu doprovodné usnesení,
 nejsou proti němu důkazy,
 na něho nemůže nikdo podat žalobu,
 už na to není doba,
 od dveří ztratil klíč,
 z chování dostal trojku.
 
<<atrvymez>>
<<atrkombi>>
<<atrvyjad> [atradjek] [atrsubst] [atrgenit] [atrpropa] [atrjakou] [atrprepa] [atrprisl] [atrinfin] [atrvedve]>
<<atrnepro>>
ZPĚT      DÁLE
[Obsah] [Úvod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 3] [Adv 4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné] [Grafické] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexní 1] [Komplexní 2] [Zbytek] [a-č] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [ň-o] [p] [q-ř] [s] [š-u] [v] [w-ž] [Znaky1] [Znaky2]