adv3. Anotace na analytické rovině.

ZPĚT DÁLE [Obsah] [Úvod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné] [Grafické] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexní 1] [Komplexní 2] [Zbytek] [a-č] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [ň-o] [p] [q-ř] [s] [š-u] [v] [w-ž] [Znaky1] [Znaky2]

<<advvymez>> <<advkombi>> <<advprcas> [advpcdve] [advpcrel] [advpcopa] [advpcjop] [advpcmry]> <<advprmis> [advpmrel]> <<advhratr>> <<advvyjad> [advsubst] [advprisl] [advprsou] [advinfin] [advvedve] [advjakne]> <<advdruhy> [advmista] [advczasu] [advzpuso] [advmiiry] [advprost] [advzrete] [advprici] [advdusle] [advucelu] [advpodmi] [advpripu] [advdedic]>

advhratr Hranice Adv a Atr.

INFO ADV.

Pokud se sejdou dvě substantiva (případně s předložkou), může být to z nich, které je potenciálně závislé na druhém, buď skutečně Atr (AtrAdv, AdvAtr) tohoto druhého, nebo jeho sesterské Adv.
Potenciálně řídící člen dostává funkci podle kontextu. Člen potenciálně závislý může být jeho Atr (AtrAdv, AdvAtr) tehdy, když stojí slovosledně bezprostředně za ním (př. a1 - a5). Neshodný přívlastek před řídícím slovem se nepovažuje za Atr, kromě výjimečných případů, které tvoří valence substantiv (zájem o, čas na, čas k, vůle k, pomyšlení na..., viz část atrnepro v kap. 4.2.3 Atr). V těchto případech je určen jako Atr, i když tím může dojít k neprojektivitě stromu. Nemůže-li potenciálně závislý člen být Atr (AtrAdv, AdvAtr), visí jako Adv vedle potenciálně řídícího (př. d1 - d4).

    Vysvětlení:
    Příklad a2 - jde vskutku o sousedovy lyže,
    Příklad a3 - není jasné, zda lyže byly souseda, či zda přijel od souseda,
    Příklad d2 - zde opravdu přijel od souseda na blíže neurčených lyžích,
    Příklad d3 - nejedná se o "Bosnu u moře".

a1

bydlela na Vyšehradě v Praze,

a2

stál na lyžích od souseda,

a3

přijel na lyžích od souseda,

a4

přinesla bednu ze sklepa,

a5

Kostelec nad Černými Lesy,

d1

v Praze bydlela na Vyšehradě,

d2

na lyžích přijel od souseda,

d3

pracoval v Bosně u moře,

d4

ze sklepa přinesla bednu.

advvyjad Vyjádření adverbiale.

INFO ADV.

advsubst Adverbiale vyjádřené substantivem.

INFO ADV.

Adverbiale může být vyjádřeno substantivem, a to v pádě nepřímém prostém či předložkovém.
Poznámka: u předložkového pádu jde o Adv jen tehdy, když se nejedná o slovesnou rekci (nesouhlasil se smlouvou - Obj).

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

Aloisie pobíhala kuchyní,

Theofil dojede do lesa.

advprisl Adverbiale vyjádřené příslovcem.

INFO ADV.

Kromě běžných příslovcí (př. první) určujeme jako Adv také absolutní (nespojité) přechodníkové konstrukce (tj. takové, které nemají shodu ani podmět společný se slovesem, př. druhý). Běžné přechodníky však plní funkci doplňku (viz část atvprech v kap. 4.2.6 Atv).
Zmíněné absolutní přechodníkové konstrukce bývají většinou odděleny čárkou, pak je považujeme za parentesi s afun Adv_Pa (viz 4.5.3 <afun>_Pa).

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

má se dobře,

vyváděli tam všichni o Karlovi nemluvě.

advprsou Adverbiale vyjádřené příslovečným souslovím.

INFO ADV.

V kapitole 4.6.6 Sousloví, fraseologismy je popsáno, jak se zachycují sousloví a co v našem pojetí za sousloví považujeme. Protože většina sousloví plní ve větách funkci příslovečného určení, je tento jev zmíněn i na tomto místě.
Slovosledně poslední slovo nalezeného sousloví se stává "representantem" a v tomto případě se označí afun Adv. Ostatní slova visí na něm a dostávají afun AuxY.

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

prošel jsem Žižkov křížem krážem.

advinfin Adverbiale vyjádřené infinitivem.

INFO ADV.

Infinitiv vyjadřuje zejména podmínku. Většinou bývá oddělen čárkou, pak jej považujeme za parentesi s afun Adv_Pa (viz 4.5.3 <afun>_Pa).

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

nebýt nás by nepřežil.

Do této kategorie patří i vyjádření Adv příčestím nespojitým. I ono bývá oddělováno čárkami a jde potom o parentesi (Adv_Pa - př p.). Hranice mezi nespojitým příčestím a neúplnou (parentetickou) větou s elipsou spony je nejistá. Druhý případ je popsán v kapitole 4.5.2 Pred_Pa, jde např. o větu "před smrtí, neznámo proč, si koupil tramvajenku".

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

on je mírně řečeno trouba,

p

po pravdě řečeno, neumím to.

advvedve Adverbiale vyjádřené vedlejší větou.

INFO ADV.

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

pokud budu živ , nepůjdu tam.

advjakne Adverbiale vyjádřené členem či klausí se spojkami jak(o), než(li).

INFO ADV.

Úplná vedlejší věta (se slovesem) po těchto spojkách je Adv. Větný člen je však Adv pouze tehdy, když se určitým úzkým způsobem vztahuje k uzlu bezprostředně nad spojkou - je téhož druhu a mohl by tedy sám vystupovat ve větě namísto toho, co rozvíjí (lépe než dobře, více než pět, široký jako vysoký). V jiných případech (zdravý jako ryba) jde o elipsu (zdravý jako je zdravá ryba) a použijeme afun ExD.
Podrobně je tento problém rozebrán v kapitole 4.6.9 Srovnávací obraty se spojkami jako a než. O použití afun ExD je zmínka v kapitole 4.3.1 ExD v části exdprjak.

Popisované vyjádření Adv je tučně zvýrazněno:

Bohouš je zdravý jako rychlý,

zavěsil to níž než nad křeslo.

<<advvymez>> <<advkombi>> <<advprcas> [advpcdve] [advpcrel] [advpcopa] [advpcjop] [advpcmry]> <<advprmis> [advpmrel]> <<advhratr>> <<advvyjad> [advsubst] [advprisl] [advprsou] [advinfin] [advvedve] [advjakne]> <<advdruhy> [advmista] [advczasu] [advzpuso] [advmiiry] [advprost] [advzrete] [advprici] [advdusle] [advucelu] [advpodmi] [advpripu] [advdedic]>

ZPĚT DÁLE [Obsah] [Úvod] [Pred 1] [Pred 2] [Subjekt] [Atribut] [Objekt] [Adv 1] [Adv 2] [Adv 4] [Adv 5] [Doplněk] [Pomocné] [Grafické] [Exd] [Coord-Apos] [Parentese] [Komplexní 1] [Komplexní 2] [Zbytek] [a-č] [d-ch] [i-k] [l-m] [n] [ň-o] [p] [q-ř] [s] [š-u] [v] [w-ž] [Znaky1] [Znaky2]